Mártyho Memoriál

„Pokud si na mě někdy vzpomeneš, znamená to, že si s sebou neseš něco ze mě, že jsem v tvém srdci zanechal nějakou stopu. Můžeš mě zavolat zpět do své mysli, vidět mou tvář, slyšet můj hlas a mluvit se mnou v tvém srdci. Pokud se někdy znovu setkáme, poznáš mě.“

Není třeba dlouze popisovat jaký Martin byl. Každý, kdo ho znal a setkal se s ním si jistě vybaví nějaké společné vzpomínky, ke kterým neodmyslitelně patří i volejbal. Marty měl rád vše kolem tohoto sportu, včetně dobré party a moc rád se účastnil volnočasových volejbalových setkání po celé ČR.

Chtěli bychom zde, jako součást vzpomínky na skvělého syna, vnuka, brášku a kamaráda zveřejnit část vzkazu jedné z jeho spolužaček.

„Uměl si žít každý den, jako by to byl tvůj poslední. Všem jsi nám ukazoval jak naplno žít každý den. Že život nemá hranice. Tvoje tělo je sice pryč, ale kousek tvojí duše je v každém z nás, navždy. Každému bych přála zažít tvou lidskost, nevypočítavost, pohled bez předsudků a neskutečně smíchu a zábavy. Byl jsi to největší světlo z nás všech. Rozzářil si každý prostor a všechny lidi v něm. Každému bys pomohl a denně si všechny okolo sebe dělal šťastnými. Byl jsi jeden z nejúžasnějších lidí, co jsme měli možnost za náš krátký život poznat.“

Lelie de Kerf (Martinova kamarádka)

Nezáleží na tom, jak dlouhý je náš život, ale jak jsme ho prožili.